Hasiči z Bělovsi opět na Rožínce

 

V sobotu 6.srpna 2011jsme očekávali naše bělovesské kolegy z Rekordu z Louček na Devět Skal v roce 2010. Sice nás trochu mrazilo z účasti jejich starostky Šárky Cimbálníkové, ale přece nemůže být  jiná než ti co jsme už poznali, vždyť by s nimi nevydržela. Nový byl ještě Viktor Moldavčuk a pak už jen staří známí Pavel, Leoš, Jirka a Vašek.

Jejich cestovní program byl náročný, v pátek Ostrava a Domoradovice, v sobotu Rožínka. Přijeli odpoledne, příjezd ohlásili sirénou. Vítali jsme se jako staří známí, taky počasí se vybralo na jedničku – možná to souviselo. Následovala všeobecná zábava,  koupání, lov ryb (Viktor chytil a zase pustil 30kaprů), občerstvování… a na závěr noční koupačka pak úbytek lidu do hajan.  Nakonec jsme zůstali jen tři a údajně zajímavé školení zájemců o dolování uranu trvalo do pozdějších brzkých ranních hodin. Bylo krásné ráno, nádherný vzduch, slunko se zvedalo na oblohu – no básnička. Byl jsem zvědav, jestli si pod širákem nocující Viktora a Leoše psi neoznačkují,  ale prý neoznačkovali – možná je berou jako domácí.

Nedělní vstávání se  trochu natáhlo, ale nohejbalový zápas se musel odehrát. Tonda se nabídl do týmu Bělovsi za hráče, nebylo to nutné, bělovesáci prý ctí povinnost –vyhrávají domácí. Nakonec byly oba manšafty promíseny. Další soutěž v plavání byla záležitostí Bělovsi.

Odjezd, původně plánovaný tak ,,aby Šárka stihla vlak‘‘ byl operativně posunován, vždyť může jet z jiné stanice. Pak ještě pozvánka do Bělovsi, na kdy nepíšu (aby tam nejeli všichni), siréna a odjezd. Na konci dědiny vysadili jednoho rožeňáka co chtěl jet do Náchoda, ale protože  mu manželka nechtěla dát platební kartu a byl v plavkách raději pokorně vystoupil.

Pro hosty jsme měli původně připraven krátký poznávací program našeho okolí, mezi jiným i návštěvu Skalky (od toho došlo na školení o uranu), ale pro nedostatek času vše odpadlo. Nevadí, bude příště. Na sobotním dýchánku byli i nehasiči a vůbec to nevadilo.

Na závěr se hodí napsat, že Šárka je úplně normální a není prý příznivec dívčí války.

                                                                                                                     

Dětská Hasičská Liga   - tréninkové kolo na Horní Rožínce 29.8.2010

 

Družstvo dětí SDH Horní Rožínka soutěží v DHL  okrsku Dolní Rožínka už déle. Jejich předchůdci, teď mámy  tátové nebo tety strýcové některých z nich soutěžili též, soutěž byla tehdy jednokolová a konala se spolu se závodem dospělých.

V roce 2010 se poprvé se podařilo trenérovi žáků získat jeden závod na Horní Rožínku, ale závod mimo rozběhlou soutěž. Závod se konal 29.8. závodilo 8 družstev – a to je zajímavost – všechna družstva použila stejný stroj – střítežskou TOHATSU s jejím strojníkem. Právě TOHATSU byla možná tak velkým lákadlem, že přijely i děti z Víru a Pernštejna, které jak vidíte v tabulce závodů v roce 2010 se všech neúčastnily. Nebo je lákala neznámá Horní Rožínka?

V soutěžích běžně používají nejrozšířenější PS12, dvě savice, hadice desetimetrové. Strojník

musí být dospělý. Věk soutěžících dětí: 6–15let, pokud žák dosáhne 16.let až v průběhu ročníku, může soutěž dokončit. Soutěžící musí být dle pravidel soutěže registrovaní jako hasiči. V soutěži se měří dosažený čas požárního útoku, rozhodčí udělují trestné body, které jsou převedeny na trestný čas. Ten je připočten k času v útoku. Ve výsledkové listině je pro umístění  rozhodující součet časů.

Našim závodníkům se vlastní závod povedl, byli v domácím prostředí tak se chtěli ukázat a taky diváci je donutili.  

Pokud závodníci byli nespokojeni s časem dosaženým v prvním kole, měli možnost  nápravy v kole druhém. Opakování útoku se vyplatilo Branišovákům, postoupili totiž na první místo.

Věcné ceny závodníkům předal bratr Fendrych, který je věnoval jako sponzorský dar. Pořadatelskou službu, občerstvení, foto – hasiči z Rožínky

 

 

Horní Rožínka 29.8.2010 tréningové kolo
družstvo	útok (s)	celkový čas (s)	celkové pořadí
	trestné  (s)
BRANIŠOV	53,55	53,55	1
	0
H. ROŽÍNKA	56,92	56,92	2
	0
RODKOV B	59,02	59,02	3
	0
RODKOV A	59,97	59,97	4
	0
VÍR	68,09	68,09	5
	0
STŘÍTEŽ B	70,69	70,69	6
	0
STŘÍTEŽ A	71,12	71,12	7
	0
PERNŠTEJN	106,95	106,95	8
	0

 

 

Sestava soutěžního družstva v roce 2010:

Josef Fendrych – trenér

Matouš Fendrych, Nela Fendrychová, Pepa Fendrych,  Jirka Krytinář, Katka Kováčová, Martin Krytinář, Jirka Nikoliv, Ríša Nykoliv, Jitka Šejnohová,

Mir.Nykoliv – strojník

 

V DHL okrsku Dolní Rožínka naši závodníci soutěžili ve všech sedmi závodech. Liga začala 2.5. v Blažkově, poslední závod 4.9. ve Stříteži, s přestávkou o prázdninách, kdy se děti těžko dávají dohromady.

 

 

Dětská Hasičská Liga DHL – všechny závody roce 2010

 

DHL  2010	2.5.2010		16.5.2010		30.5.2010		6.6.2010		13.6.2010		19.6.2010		4.9.2010
	Blažkov		Olešínky		Branišov		Rozsochy		Bukov		Rodkov		Střítež		body celkem	celkové  pořadí
Družstvo SDH	pořadí	body	pořadí	body	pořadí	body	pořadí	body	pořadí	body	pořadí	body	pořadí	body
1.Blažkov_A	4	10	10	4	4	10	6	8	5	9	12	2	2	13	56	5–6
2.Blažkov_B	3	11	6	8	6	8	3	11	8	6	2	13	4	10	67	4
3.Branišov	1	15	1	15	1	15	2	13	1	15	1	15	10	4	92	1
4.Bukov	7	7	9	5	11	3	11	3	6	8	9	5	13	1	32	11
5.Horní_Rožínka	6	8	4	10	7	7	8	6	12	2	11	3	8	6	42	9–10
6.Rodkov_A	5	9	8	6	5	9	10	4	7	7	5	9	7	7	51	7
7.Rodkov_B	10	4	11	3	9	5	7	7	3	11	7	7	9	5	42	9–10
8.Rozsochy_A	8	6	2	13	2	13	1	15	10	4	6	8	5	9	68	3
9.Rozsochy_B	9	5	5	9	8	6	9	5	9	5	8	6	6	8	44	8
10.Střítež_A	2	13	3	11	3	11	5	9	2	13	4	10	1	15	82	2
11.Střítež_B	11	3	7	7	10	4	4	10	4	10	3	11	3	11	56	5–6
12.Vír	–	–	–	–	–	–	12	2	–	–	13	1	11	3	6	13
13.Pernštejn	–	–	–	–	–	–	–	–	11	3	10	4	12	2	9	12

Tabulky: poklad z oficiálních výsledků                                                             

 

Účast na rekordu v dálkové dopravě vody z Dolních Louček na Devět Skal 8.5.2010

Na okrskové soutěži v požárním útoku v Blažkově i naše družstvo oslovil chlapík s velice zajímavou vizí překonání rekordu v dálkové dopravě vody. Popsal trasu, počet lidí – hasičů, požárních stříkaček, počet hadic, vše včetně náhradního materiálu, bylo jasné, že to je zpracováno podrobně  a hasiči z Nových Dvorů s velitelem Sáblíkem – to byl ten chlapík který se i na nás obrátil-ví co chtějí a jak na to. Že se toho chceme zúčastnit bylo jasné hned vždyť trasa byla vytýčena i Horní Rožínkou. S požehnáním Obecního Úřadu na použití PS 12 i hadic Béček jsme najisto počítali, takže účast jsme na místě slíbili. Akce měla původně proběhnout následující rok, ale uskutečnil se později – a SDH Horní Rožínka byl u toho.

V době mezi prvním kontaktem a Rekordem organizátoři udělali mnoho práce, která se ukázala v písemných pokynech daných jednotlivým sborům (ukázku viz dál). Trasa je rozdělena do osmi úseků, v úsecích jsou rozmístěny jednotky, kontakty, zásobení hadicemi, určeni náhradníci… Naposledy se ještě na trase objevila barevná čísla – značky postů jednotlivých sborů. My jsme zařazeni ve čtvrtém úseku s číslem stanoviště 411, které jsme po dohodě s kolegy SDH Suchý Důl stanoviště č.410 zaměnili  – jako domácí jsme jim samozřejmě přenechali post hezčí, na rovině a na slunci.

Ráno v sobotu 8.5.2010 bylo pošmourné, proti dešťovým přeháňkám jsme postavili stan a čekali další události. Kolem nás projížděli hasiči na stanoviště směrem po trase od Dolních Louček a od Horní Rožínky a blíž k Devíti Skalám, k cíli rekordu. Další a další vozidla naznačovala, že se jedná  o rozsáhlou akci – v této fázi to byl  ještě pokus o rekord .

Pak k nám od Zvole kolegové ze stanoviště č.409 rozvinuli  hadice a naše stanoviště č.410 byla připojeno do hadic od Louček. My jsme již na výtlaku měli připojeno vedení k stanovišti č.411. Tato příprava trvala krátce, hadice se ale musí zavodnit. Nabídli jsme velení možnost použít k naplnění části trasy rekordu vodu z naší požární nádrže. Po obdržení  souhlasu jsme naší DS16 a naplnili  vedení od stanoviště č.410 po konec čtvrtého úseku.

Propozice  pro tento druh rekordu zavodnění hadic cizí vodou povolují  -nemusela být tedy pouze a jenom z řeky Loučky‘ a další : voda musí z místa startu  do cíle proudit po daný časový limit, celým, nepřerušeným hadicovým vedením a čas rozhodčí začnou měřit až z koncové proudnice stříká voda. Časový limit musí být tak dlouhý, aby voda v cíli rekordu pocházela ze zdroje – tedy ze startu.

Čekání je nuda, my čekali vodu dopravenou propojeným hadicovým vedením z Louček (po Hor.Rožínku je to cca 30 km) tedy čekání dost dlouhé. To byla  příležitost k diskuzi s dosud neznámými kolegy, příležitost taky něco sníst a vypít.

Vysílačka nás průběžně informovala o dění ve čtvrtém úseku, takže zpráva ,,Posíláme vodu ze stanoviště 409‘‘ zvýšila napětí, start PS12 a manipulace s kohouty na čerpadle prošly bez problému. Ještě zprávu pro č.411 a pak strojníci hlídali funkci stroje a čekáme na zprávu o spuštění časomíry a úspěšném zakončení. Samozřejmě jsme napjatě sledovali hodinky, podle našeho měření již limit skončil,  ale rozhodují  rozhodčí a co když …

Pak se z vysílaček ozvalo: ,,Rekord je uznán, je  platný a bude zapsán do Knihy rekordů‘‘! Tím  bylo jasné, že parní stříkačka z Roztok u Jilemnice na stanovišti č.819, na konci celého hadicového vedení, pod vrcholem Devíti skal, spolehlivě dodávala po celý měřený čas vodu do proudnice v cíli v nadmořské výšce 837n.m. Vše se povedlo díky celému  bezchybnému hadicovému vedení, funkci stříkaček, precizní práci obsluh atd. Napětí vystřídala velká radost (skoro dětská), naše společné úsilí přineslo výsledek

V přírodním areálu Šiklova mlýna se po návratu hasičů z trasy konalo závěrečné hodnocení s účastí významných osobností, se zábavným programem včetně ohňostroje. Ráno v neděli vstávat a odjezd hasičů domů. Pro dnešek hotovo – nový rekord čeká na překonání!!!

Jenom pro zajímavost – proslýchá se, že se chystá pokus o rekord v dálkové dopravě vody  na vzdálenost 100km. Pokud bude se někdo pokoušet pak věřím, že budeme opět u toho.

 

 

 

Něco statistiky:

Dosažená vzdálenost 63,46km, převýšení 541metrů (nejníže obec Dolní Loučky 296mnm, vrchol Devět skal 837mnm),

Hasičských sborů 288, hasičů  2592

Čerpadel 234 a  6553 hadic.

Start, počátek plnění vedení hadic vodou z říčky Loučky 10,35hod, ukončení v 17,30hod

Ve čtvrtém úseku byli zařazeni hasiči z Turčanských Klačan, Slovenská republika!

Stanoviště č.819 na konci celého hadicového vedení, pod vrcholem Devíti skal – parní stříkačka od fy Smékal z roku 1907 hasičů z Roztok u Jilemnice

SDH Horní Rožínka poskytla ke zdaru akce stroj PS 12 (rv 1977) hadice B 7ks, stroj DS 16 (rv 1953), členové SDH Horní Rožínka se na stanovišti vystřídali všichni i když někteří jako diváci.

 

Všechny zúčastněné sbory od SDH Nové Dvory obdrželi dvě DVD o Rekordu.

Také si mohli koupit trička a pivní půllitr, obojí s logem rekordu.

 

Nezúčastněným se může zdát tento rekord směšný, ale vezměme v úvahu množství času a práce, všechno nutné zajistit, pak organizaci, propagaci. To vše dělali hasiči ve svém volném čase. Vzdálené sbory si hradily ubytování, stravování a to jejich pobyt byl prakticky třídenní.

Dále a hlavně – kdo uvažuje technicky, ví o množství problémů, které mohou úsilí s nasazenou technikou v takovém množství, na takovou vzdálenost a s takovým převýšením lehce zmařit.      Proto klobouk dolů.

 

My jsme při hodnocení účasti došli jednoznačně  k tomu, že účast byla přínosem pro hasiče i obec. Jednak jsme se podíleli na díle zapsaném v Knize rekordů kde se SDH Horní Rožínka objeví v seznamu účastníků, akci  zmíněné ve značném objemu zpravodajstvím sdělovacích prostředků.

Společně ztrávený čas nás sblížil s hasiči SDH  Běloves- Náchod. V krátkosti co jsou zač. Na rekord přijeli čtyři Pavel Punar, Leoš Flek, Jirka David a Václav Matoušek. Na Šiklák přijeli v pátek, rekord se konal v sobotu, odjeli v neděli a například Vaška v pondělí čekala maturita (maturoval úspěšně!!), Jirka nenatíral (je to jeho živobytí), Pavel s Leošem se nevěnovali rodinám. Vašek je ke studiu i trenér žáků v požárním sportu. Pavel je velitel zásahové jednotky. Právě když jsme užívali večera a zavodňovali vyschlá těla, mu telefonovali že hoří v zámku Náchodě. Chvilku se mi zdálo, jak ho mrzí, že tam není. Z pátku na sobotu nocovali v Šiklově mlýně a protože se jim na Rožínce líbilo, přenocovali následující noc u nás. Náročný den jsme probírali dlouho a když  napíšu že jsme moc nespali, asi řeknu dost.

Po návratu Rožínku kolegům představili, takže se na sever Královéhradeckého kraje dostala do známosti dědina na Vysočině s dobrými lidmi, Šiklák prezentovali taky, ale úplně opačně.

Později nás pozvali na jejich spolkovou veselici, s manželkami Rožínku zastoupili Bohouš a Jirka.